Dne 22. října jsme se se seminářem z hudební výchovy zúčastnili další zajímavé akce, inscenace brněnských konzervatoristů s názvem Kytice. – A byli jsme velmi příjemně překvapeni.
Začínající herci a hudebníci si sice vybrali látku vpravdě tradiční, avšak nejenže se s ní vypořádali se ctí, dokonce v ní pro nás objevili mnoho nového. Jak je to možné, když jsou nám příběhy Erbenových balad tak známy? Tajemství tkví v propojování jednotlivých forem uměleckého ztvárnění: Divák má jedinečnou možnost zaposlouchat se do rytmu Erbenových veršů (přednášených či zpívaných), jejichž příběh je v témže okamžiku podtrhován hudbou českých klasiků (Fibich, Martinů) komponovanou přímo na motivy z Kytice. Dojem z orchestrální hudby a hudby veršů je pak zarámován scénickým zpracováním, které všechny tři balady – Vodník, Svatební košile, Štědrý den – propojuje v jeden soudržný celek. Rekvizity, kostýmy a scénický pohyb totiž dávají vyniknout symbolům, které prostupují všemi baladami. Divák a posluchač je pohlcen lidskými příběhy, které přestože pramení v minulosti, působí na nás naléhavě i dnes.
O přežité klasice tedy nemůže být řeč, konzervatoristům a jejich pedagogům se podařilo nalézt v každém verši a tónu plnost a přímost, aniž by cokoliv přidávali nebo uměle „modernizovali“. Mladé a neotřelé ztvárnění dokáže nadchnout, jsme-li ochotni věnovat mu cele svou pozornost, zároveň se stalo zdařilou poctou českým klasikům.
Dalimil Ševčík, OB
