Spolupráce s nemocnicí v době pandemie povýšila na skutečnou „školu života“ pro studenty, ale i jejich vyučující

Spolupráce s nemocnicí v covidové době

Pro zdravotnické obory naší školy je spolupráce s vyškovskou nemocnicí tradicí již co „zdravka zdravkou stojí“, bez ohledu na to, kde zrovna stojí a jak složité je objevit ji v názvu školy. S nadsázkou by se dalo říci, že se jedná a vždy jednalo o spojité nádoby.

Nemocnice nám umožňuje na vysoké úrovni a v atmosféře spolupráce realizovat výuku žáků a ti se pak stávají součástí této nemocnice. No, a my se z učitelek stáváme spolupracovníky svých vlastních žáků při výchově dalších generací sester. Vlastně je to pocit, který běžný učitel zase tak často nezažívá (tedy pokud se zrovna jeho žák nevrátí do školy jako pedagog).

Současná situace ve zdravotnictví v souvislosti s nebývalým zatížením systému tuto spolupráci rozhodně nenarušila. Naopak – s postupnou transformací klasických oddělení na covidové  jednotky a následným nedostatkem personálu nastoupili odborné vyučující i žáci čtvrtých ročníků do služeb i mimo školní praxi, všude tam, kde to bylo třeba.

Pracovali jsme na klasických odděleních chirurgie, neurologie, centra následné péče, na plicním oddělení, ale i na jednotkách intenzivní péče či nově vzniklých infekčních odděleních. A všude nás zdravotnický personál přijal „za své“.

A toto je teprve ta pravá škola života, která posunuje žáky nejen odborně, ale i morálně a učí je zodpovědnosti víc, než kdy může „běžná školní praxe“ se všemi pravidly a sebevětší snahou odborných vyučujících.

A je to vlastně škola i pro nás, odborné vyučující. Profesní zkušenosti, které nezískáme sebelepším kurzem, zkušenosti, které můžeme a chceme předávat svým žákům, rozhled i v jiných oborech, než kam se v rámci své běžné práce dostaneme.

Výsledkem je snad i posílení oboustranného respektu na všech odděleních a pocit, že nejsme jen učitelé a žáci na jedné straně a personál oddělení na druhé, ale že jsme především všichni zdravotníci na stejné lodi, a to nejen v boji proti covidu.

Jedno námořnické přísloví praví: „ Loď nepoznáš na klidné vodě, ale v bouři.“ Obdobně i všeobecně známější: „V nouzi poznáš přítele.“ Tak i my jsme v nouzovém stavu prověřili a posílili naše vztahy a spolupráci s nemocnicí.

(viz. také: https://www.nemvy.cz/novinka-podekovani)