Septimánské putování

 Letos se naše třída septima A zúčastnila tradiční dvoudenní literárně-historické exkurze do Prahy. Dne 11. září 2012 jsme se shromáždili v časné ranní hodině (6:00) na vyškovském vlakovém nádraží, aby nás zanedlouho poté s myšlenkou „všude dobře, tak co doma“ odvážel rychlík vstříc naší stověžaté matičce Praze.

Již pedagogický a odborný dozor paní profesorky třídní Danuše Wetterové a paní profesorky Jany Kolčářové dával tušit budoucí náročnost programu. Nemýlili jsme se. Po krátké přestávce v hostelu Sokol na Kampě, kde jsme se ubytovali, vedly naše první kroky statečně na Petřín. Počasí nám přálo, a tak jsme si všichni užívali podzimního sluníčka. Ne však na dlouho. Neúprosný čas nás nutil k rychlé chůzi na Pražský hrad. Zde jsme obdivovali nejenom Vladislavský sál, ale i katedrálu sv. Víta, baziliku sv. Jiří, Zlatou uličku… Za zvuků zvonkohry z pražské Lorety jsme pak spěchali vstříc Pražskému Jezulátku, Malé Straně, Kampě a Karlovu mostu. Letní teploty a dobrá nálada kouzlila úsměvy na tvářích celé naší výpravy. Avšak s blížícím se večerem přes všechny gotické, barokní, secesní a mnohdy i mile usměvavé současné krásy Prahy jsme se začínali těšit na hostel a zasloužený oddych. Jak už to ale bývá, po dobrém jídle a odpočinku člověk brzy zapomene na únavu a večerní Praha už volala. Historické památky v nočním osvětlení působily přímo pohádkově, a tak jsme se vydali znovu na Karlův most. Zlákáni jazzovými kapelami jsme s vypůjčenou kytarou spolu s paní profesorkou Kolčářovou i my přispěli svou hudební produkcí ke skvělé atmosféře večera. A navíc jsme si vyzkoušeli, že v případě uskutečnění všech plánovaných ekonomických reforem nalezneme ocenění alespoň u asijských turistů.

Druhý den ráno nás místo jasné modré oblohy čekaly těžké mraky zkrápějící střechy pražských domů. Jakoby i ony chtěly vyjádřit své pocity shodující se s těmi našimi při návštěvě Národního památníku hrdinů heydrichiády na Novém Městě a Staronové synagogy a Starého židovského hřbitova na Starém Městě. Tíha obrovských tragédií zde dýchala na každém kroku. Ve Staronové synagoze jsme však došli k poznání, že i když s někým sdílíte velmi podobné a možná i stejné pocity, nesdílíte-li je stejným způsobem, můžete být velmi nepochopeni. To když jsme jedné z průvodkyň připadali moc oškliví a až moc radující se ze života. Měli jsme ale štěstí, měli jsme s sebou paní profesorku třídní. Ta nás statečně bránila, a tak jsme nakonec s čistým štítem mohli postát u hrobu moudrého rabína Löwa a poprosit za vyplnění svých tajných přání. Pak už jsme spěchali na Staroměstské a Václavské náměstí a také na překrásnou výstavu šatů světoznámé návrhářky Blanky Matragi v Obecním domě. A potom rychle na vlak.
Zpáteční cesta ubíhala o to rychleji, o co více se začínaly množit sms zprávy slibující pozdní báječné večeře našich maminek.

A tak jsme s myšlenkou „všude dobře, doma nejlépe“ vystoupili 12. září 2012 ve 21:40 na vyškovském nádraží. Bohatší o pár kilometrů v nohách, o spoustu dojmů a zážitků v hlavách a jeden parádní „výlet“ v srdcích.

Video z akce najdete na youtube.com, fotografie v albu Praha – MA.

Tereza Michálková, MA