Výuka německého jazyka není pouze řadou gramatických cvičení. Jsou to také reálie daných jazykových oblastí. Přednáška na téma „Vyškovský jazykový ostrůvek“ nám přiblížila historii našeho vlastního regionu.
Poté, co hladomory a morové epidemie tuto krajinu téměř vylidnily, začali ji v polovině 14. století osidlovat přistěhovalci z Německa. Obyvatelé byli převážně rolníci. Jejich život v průběhu roku určovaly hlavně církevní svátky. Z tohoto důvodu a také pro pevnou soudržnost uvnitř jazykového ostrůvku se staré zvyky udržely obzvlášť dlouho. Zvlášť velký důraz se kladl na německé školní vzdělání. Řada vesnic měla vlastní německou školu. Vesnice byly typem uzavřené návesní vsi. Přízemní domky byly často pokryté slaměnými došky, charakteristická je klenutá část vstupu, tzv. „žudr“, německy „Sölder“. Tento typ původní architektury vzbuzuje zájem vědců a historiků z celé Evropy. Žudrové domy na Vyškovsku jsou zajímavé také množstvím vstupních a osvětlovacích otvorů v domech. Každý majitel žudru vtiskl svému domu osobitý ráz prostřednictvím reliéfu omítky na vnějším průčelí domu i uvnitř žudru. Reliéfy byly tvořeny vtlačováním prstů do vlhké hlíny. Za žudry se lze vypravit do Rostěnic, Zvonovic, Lysovic a Kučerova. Rostěnice – Zvonovice a Lysovice jsou vyhlášeny památkovými zónami.
Až si budete v létě plánovat nějaký ten cyklovýlet nebo turistiku, určitě se vyplatí navštívit historické hanácké žudry, jejichž autory jsou němečtí obyvatelé. Poděkování za zajímavou přednášku patří paní Ireně Dvořákové ze Spolku oživlé historie, Kučerov.
Tereza Dostálová, studentka 4. ročníku obchodní akademie