Zeměpis má ve všeobecném vzdělání několik funkcí. Především po generace dodává do všeobecného vzdělání prostorový rozměr. Prostorovým rozměrem máme na mysli orientaci člověka na úrovní místní (lokální), oblastní (regionální), na úrovni světadílu (kontinentální) a celosvětové (globální).
Kromě toho má zeměpis nezastupitelnou funkci syntetizující. Využívá mnoho poznatků z dalších věd. Na úrovni gymnázia jsou to znalosti z vyučovacích předmětů biologie, fyziky, dějepisu, občanské výchovy i dalších. Zeměpis kromě toho zprostředkuje základní poznatky některých dalších věd, které nejsou a ani nemohou být součástí všeobecného gymnaziálního vzdělání (astronomie, geologie, sociologie, demografie, urbanismus, regionální analýza, prostorová ekonomie aj.).
Školní zeměpis, podobně jako ve vědě geografie, zajišťuje důležité propojení mezi přírodními a sociálními vědními obory neboť se zabývá nejen popisem krajin a jejich částí, ale i stavem a vývojem vzájemných vztahů mezi přírodou a společností v lokální, regionální i globální úrovni a hledáním příčin těchto změn.
Člověk geograficky vzdělaný umí číst mapy a další grafické výstupy. Ovládá shromažďování, třídění a interpretaci informací o krajině a jejích přírodních i společenských složkách a o vztazích a vazbách mezi jejími jednotlivými prvky, jevy, složkami a sférami. Kromě obecných poznatků a dovedností při studiu těchto vztahů umí geografové rozlišovat územní celky – regiony, které rozdělují povrch Země. Toto rozdělení Země představuje ve všeobecném vzdělání jednu z klíčových funkcí zeměpisu.
Zeměpis je vyučován jako samostatný předmět a jako volitelné předměty – Seminář ze zeměpisu a volitelný blok Politická geografie.