Den před státním svátkem se rozhodly zpříjemnit náš večer spojené třídy O.A a 4.A. Na společenský ples nás lákali nejen maturující kamarádi, se kterými jsme se chtěli tímto způsobem symbolicky rozloučit, ale také vtipně a zajímavě pojaté videoukázky, kterým se prostě nedalo odolat. Samotné téma akce – James Bond – dodávalo celému večeru jedinečné a nezapomenutelné kouzlo. Až magickou atmosféru podtrhovaly nádherné šaty všech ostužkovaných, stejně jako kapela Maggots, která začátek večera hudebně doprovázela. Nechyběly klasické společenské tance, stejně jako moderní hudba, a tak si každý večer náležitě užil. Poté přebral štafetu DJ Hammanyx s pořádnou dávkou nejhranějších hitů a roztancoval nebo spíše rozskákal tak většinu sálu.
Závěrem jsme oslovili jednu z maturantek (a zároveň tedy pořadatelek) – Simonu Bohuslavovou:
Jak dlouho trvaly přípravy na samotný večer? Měli jste jasnou vizi hned ze začátku, nebo se celý koncept utvářel později? Koho napadlo téma James Bond?
Přípravy trvaly dlouho, řekla bych, že tak od poloviny září až do samotného večera. Na začátku jsme nevěděli, o jaké téma půjde, ale netrvalo dlouho a někdo přišel s tématem Casino Royal a z toho se pak vyvinul samotný James Bond. Koho to byl nápad, nebo kdo s tím přišel jako první, už vážně nevím.
Měli jste nějaké spory ohledně tématu? Kdo se vše na akci aktivně podílel?
Pár sporů s druhou třídou jsme měli, ale rychle a rozumně se vždy vyřešily. Aktivně se na tom podílelo asi deset lidí z celého počtu obou tříd.
Vydařil se večer tak, jak jste si ho představovali?
Řekla bych, že ano. Možná nějaké drobnosti jsme úplně nevychytali, nebo něco doladili i během večera, ale jelikož nám to lidi chválili – jak kantoři, rodiče, bývalí i nynější studenti – tak se asi vydařil.
Jak jste spokojení s účastí?
S účastí jsme určitě spokojeni na sto procent!
Jak sis užila večer ty?
Bohužel ne tak jak bych chtěla. Měla jsem hodně věcí na starost, takže jsem ještě různě lítala a zařizovala věci, aby bylo vše dokonalé. Celý večer utekl příliš rychle, přišlo mi to jako bychom se odstužkovali a najednou jsem už byla v posteli. Je mi docela líto, že jsem si to víc neužila a že nemám skoro žádné fotky. A to ani s rodinou, což mě mrzí asi nejvíce. Byl to opravdu hektický večer, ale trochu mi to vynahrazuje pocit, že se nám podařilo zorganizovat pro ostatní takový „legendární ples“.
