Juřan, Žanek a Pavlík jsou mladí šestnáctiletí kluci, kteří touží založit kapelu, být drsnými rockery a pravými rebely. Zatím se jim podařilo založit tu kapelu, ale díky jejich zpěvačce hrají jen trapné taneční šlágry.

„Já bych klidně byl rebel, ale táta by mě zabil.“

Píše se rok 1967 a do nejmenovaného městečka kdesi v Československu přijíždí dva tajemní cizinci, první, který si v elegantním obleku objednává martini s vodkou (říkejme mu třeba James B.) a druhý, který nápadně připomíná jednoho z členů kluky milovaných Beatles, a právě ti by mohli všechno změnit.

Autoři nezůstali jenom u opisu šedesátých let na moravské vesnici, které se právě chystá na hody, nezůstali jenom u písniček, které hnuly tou dobou i mládeží v izolovaném Československu.  Oni do inscenace připsali i neuvěřitelně střelený příběh o anglické královně. Její Veličenstvo obdiv k Beatles dostalo až do moravské vesnice, kam se zatoulala, hledaje jednoho člena Beatles. Je to Ringo Starr, který zase na Moravě hledá své předky. Právě zde se totiž narodil jeho dědeček Josef Stárek, sami si dovedete představit, jak obtížné bylo najít nějakého stárka na moravských hodech.  Do toho všeho se ještě zamotá Rockový Panbůh.

„Prosím tě hlavně nemysli, nebo ti to zůstane.“

Vše samozřejmě dopadne velkolepým happyendem.

Když to takhle píšu, připadá mi, že to zní jako by to byla hrozná hloupost, ale Bítls je prostě neuvěřitelný retropříběh o klukovském snění plný výborných hereckých výkonů a dobré hudby. Prostředí 60. let v komunistickém Československu perfektně dokreslovali postavy předseda MNV Homola a jeho „podržtaška“ Kolóšek. Musím říct, že jsem se nejdřív bála, že songy slavných bítlsáků nebudou tak dobré, protože líp než oni to přece nikdo nezazpívá, ale vzhledem k tomu, že ty skladby byly zpracovány úplně jinak, tak mi to vůbec nevadilo a u písniček jsem se bavila, stejně jako zbytek hlediště. Přiznávám, příběh byl střelený, ale BOŽE bylo to skvělé. Líbilo se mi snad všechno. At´ už se bavíme o skvělém obsazení, nápadité výpravě a choreografii, nebo o neuvěřitelně vtipných hláškách. Ale na to už jsme u Městského divadla zvyklí, takže za mě pět hvězdiček.