\n\tLetos se konal ji\u017e \u010dtvrtý ro\u010dník turistického závodu Vyškovská 50 a tým s názvem Neohro\u017eení, ve kterém mi \u010diní závodního par\u0165áka m\u016fj redaktorský par\u0165ák Jaroslav Horá\u010dek, se vydal na trasu ji\u017e pot\u0159etí. A\u017e do letoška jsme úsp\u011bšn\u011b závodili na kratší t\u0159icetikilometrové trase, ovšem letos jsme se rozhodli p\u0159enechat tuto trasu jiným a postavit se výzv\u011b ješt\u011b mnohem v\u011btší a šílen\u011bjší. Zatímco t\u0159icetikilometrová trasa by se dala nazvat p\u0159íjemným odpo\u010dinkovým teambuildingem, p\u0159i kterém bychom mohli snadno vymýšlet obsah tohoto blogu na další týdny a m\u011bsíce, padesátikilometrová trasa p\u016fsobí tak\u0159ka naprosto opa\u010dn\u011b. Strávit p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159ináct hodin únavné ch\u016fze \u010di pomalého vyklusávání s jedním \u010dlov\u011bkem a nevybudovat si v\u016f\u010di onomu \u010dlov\u011bku alespo\u0148 do\u010dasnou averzi chce velice pevnou v\u016fli. Ostatn\u011b posu\u010fte sami. Po cest\u011b jsme si toti\u017e nahrávali hlasové vzkazy sami pro sebe a nyní se s vámi o jejich zn\u011bní hodláme pod\u011blit.\n<\/p>\n
\n\t6:56 <\/strong>\n<\/p>\n \n\tVeronika:<\/strong> Máme za sebou první stanovišt\u011b. Jednalo se o logický úlohy. M\u011bli jsme \u010dty\u0159i z šesti hádanek dob\u0159e. Ty dv\u011b zbylý jsme nedali, proto\u017ee první bylo p\u0159ísloví, který jsme úpln\u011b neodhadli, a druhej byl matematickej p\u0159íklad s \u017eeb\u0159íkem na lodi, kterej byl úpln\u011b jednoduchej, akorát \u017ee já jsem ho \u0159ešila moc slo\u017eit\u011b. To se mi stává \u010dasto. Mí\u0159íme na druhé stanovišt\u011b, te\u010f jsme u Pa\u0159ezovic. Dosavadní pocity a dojmy: je mi vedro, ale ješt\u011b m\u011b nic nebolí. Máme ze stanovišt\u011b mínus deset minut, co\u017e je docela dobrý, ale spousta lidí je p\u0159ed náma, tak\u017ee je musíme dostat. A\u017e budu umírat, p\u0159ihlásím se znova.\n<\/p>\n \n\t7:38<\/strong>\n<\/p>\n \n\tV:<\/strong> Jsme na trase k druhýmu stanovišti, ale te\u010f jsme se slušn\u011b zamotali a v\u016fbec nevíme, na který sm\u011br máme jít. Je tady spousta lidí, kte\u0159í jdou jiným sm\u011brem, ale my jsme z toho sm\u011bru p\u0159išli, tak\u017ee t\u011b\u017eko \u0159íct, jestli oni u\u017e mají stanovišt\u011b za sebou, nebo pokra\u010dují k n\u011bmu. Slezli jsme p\u0159íšernej kopec dol\u016f, kterej jsme jeli v podstat\u011b po zadku. Pak jsme museli p\u0159ebrodit \u0159eku (našt\u011bstí v docela dobrým míst\u011b) a te\u010f jdeme po louce, která je strašn\u011b mokrá, tak\u017ee u\u017e mi \u010dvachtá v botách a odlepují se mi náplasti, a to jsme teprve na za\u010dátku. Te\u010f se sna\u017eíme dostat k dalšímu stanovišti a doufáme, \u017ee nebudeme poslední. \n\t8:01 <\/strong>\n<\/p>\n \n\tV:<\/strong> Máme za sebou druhé stanovišt\u011b, úsp\u011bšn\u011b jsme ho našli. Nakonec jsme šli opa\u010dn\u011b, tak\u017ee jsme ztratili pom\u011brn\u011b dost \u010dasu. Na stanovišti bylo za úkol krou\u017elání jablka. V tom jsem p\u0159eborník, proto\u017ee ta\u0165ka miluje jable\u010dnej štrúdl a musím je po\u0159ád d\u011blat, tak\u017ee mínus t\u0159icet minut, dobrá práce. Te\u010f valíme po\u0159ád po \u010dervené a\u017e do Rychtá\u0159ova, kde nás \u010deká další stanovišt\u011b. Máme p\u0159ed sebou takovou odpo\u010dinkovou pasá\u017e, proto\u017ee jdeme p\u011bknou cestou lesem, ale je mi po\u0159ád vedro. \n\t9:13 <\/strong>\n<\/p>\n \n\tV:<\/strong> Máme za sebou t\u0159etí stanovišt\u011b a bylo to p\u0159edávání kódu pomocí vlajkových signál\u016f, co\u017e jsme zvládli bravurn\u011b za mínus t\u0159icet, tak\u017ee te\u010f máme celkem mínus hodinu deset. \n\t11:26<\/strong>\n<\/p>\n \n\tV:<\/strong> Máme za sebou dvacet p\u011bt kilometr\u016f, tudí\u017e jsme v polovin\u011b. Te\u010f mí\u0159íme na stanovišt\u011b \u010díslo p\u011bt, které je a\u017e na rozcestí Malá \u0158í\u010dka, co\u017e je zatracen\u011b daleko. Nicmén\u011b jsme si docela dost p\u011bkn\u011b zkrátili cestu. Sice to byl horší terén, ale dob\u0159e jsme to strouhli. Kilometrov\u011b to bylo mí\u0148, ale uvidíme, jak to bude vycházet \u010dasov\u011b, proto\u017ee momentáln\u011b tady \u017eádnej jinej tým s náma není. Jdeme Rakoveckým údolím po \u010dervené a úpln\u011b si nejsme jistí, kde jsme, proto\u017ee jsme vyšli na \u010dervenou, co\u017e jsme cht\u011bli, ale te\u010f nevíme, jestli máme jít doleva nebo doprava. Ale pravd\u011bpodobn\u011b jdeme dob\u0159e. To se pozná, a\u017e na n\u011bkoho narazíme, nebo uvidíme n\u011bjaký orienta\u010dní bod. \n\t11:30 <\/strong>\n<\/p>\n \n\tV:<\/strong> Zjistili jsme, \u017ee jdeme dob\u0159e. Jsme na správné cest\u011b ve správném sm\u011bru, dokonce jsme tady u\u017e párkrát byli. Je to super a doufáme, \u017ee se nám poda\u0159ilo n\u011bkoho p\u0159edb\u011bhnout tou naší zkratkou. Jdeme p\u0159echázet \u0159eku. \n\t14:03 <\/strong>\n<\/p>\n \n\tV:<\/strong> Je mi vedro, bolí m\u011b nohy a nic nestíháme. Koho proboha napadlo sem chodit? \n\tTím zvukové záznamy skon\u010dily. I to však zanechává ur\u010ditý vzkaz, nemyslíte? Pravdou je, \u017ee z Neohro\u017eených se stali tak trochu ohro\u017eení. Stup\u0148ující se psychické a fyzické vy\u010derpání mi znemo\u017enilo smyslupln\u011b zanechávat autentické vzkazy pro mé budoucí já, a tak se budeme všichni muset spokojit s tím, \u017ee jsme nakonec úsp\u011bšn\u011b dorazili do cíle. Úsp\u011bšn\u011b znamená v limitu, který jsme stihli jen díky tomu, \u017ee jsme vynechali stanovišt\u011b a nechali si p\u0159ipsat hodinovou penalizaci, ale co je v cíli, to se po\u010dítá, no ne? I p\u0159es skepsi, se kterou jsme se doplazili k cílové linii, nás však letošní závod p\u0159esv\u011bd\u010dil o tom, \u017ee p\u0159ekonávat své limity je neuv\u011b\u0159itelná zábava a skv\u011blý trénink t\u011bla i mysli, a proto na startu p\u0159íští rok tak\u0159ka s jistotou staneme zase a vám doporu\u010dujeme to samé!\n<\/p>\n \n\tFoto: Martin Vomá\u010dka<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Letos se konal ji\u017e \u010dtvrtý ro\u010dník turistického závodu Vyškovská 50 a tým s názvem Neohro\u017eení, ve kterém mi \u010diní závodního…<\/p>\n","protected":false},"author":13,"featured_media":890,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":""},"categories":[4],"tags":[111,110,112],"jetpack_sharing_enabled":true,"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-content\/uploads\/2017\/05\/18301479_1877416472531318_778441283365228085_n.jpg","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/889"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/users\/13"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=889"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/889\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/media\/890"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=889"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=889"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=889"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n\tJaroslav:<\/strong> Nebudeme!\n<\/p>\n
\n\tJ: <\/strong>Mn\u011b není horko, akorát mám ulepený ruce od jablka. Doufám, \u017ee narazíme na \u0159eku, chci si umýt ruce. Nohy m\u011b nebolí, co\u017e se docela divím, proto\u017ee kolem desátýho kilometru mám v\u017edycky první krizi a zatím se dr\u017eím.
\n\tV:<\/strong> M\u011b bolí akorát kotník, ale to proto\u017ee jdeme ve sva\u017eitým terénu.\n<\/p>\n
\n\tJ: <\/strong>Mezi desátým a jedenáctým kilometrem v Rychtá\u0159ov\u011b nás postihla první krize, kterou jsme našt\u011bstí rychle za\u017eehnali, a nyní kolem šestnáctého kilometru nás za\u010dínají bolet nohy. Ver\u010du bolí lýtko a m\u011b koleno. Dali jsme si jídlo a nabrali novou energii a nyní mí\u0159íme ke Kuchlovu.
\n\tV: <\/strong>Máme p\u0159ed sebou na dohled p\u011bt tým\u016f, doufám, \u017ee je snad brzo dostihneme. My lítáme tím závodním polem… v\u017edycky na stanovišti si ud\u011bláme náskok a pak ho na trase ztratíme *smích* a tak furt dokola.
\n\tJ: <\/strong>Nohy u\u017e máme suchý a ruce umytý, jídla a vody dost, všechno v pohod\u011b. Ješt\u011b jednou tolik a máme t\u0159icet a t\u011bch dalších dvacet se u\u017e nepo\u010dítá.
\n\tV: <\/strong>No jasn\u011b.\n<\/p>\n
\n\tJ:<\/strong> Minulé stanovišt\u011b bylo nošení pneumatiky z kopce a do kopce. Byli jsme jako nabouchaný korby, a\u017e na to \u017ee nejsme nabouchaný korby, tak\u017ee jsme to siln\u011b nedávali. M\u011bli jsme to ka\u017edej zvládnout šestkrát a nakonec jsme to dali jeden \u010dty\u0159ikrát a druhej p\u011btkrát. Našt\u011bstí jsme op\u011bt získali mínusový \u010das, to se nám moc líbí. Pár krizí jsme u\u017e prod\u011blali, ale v\u017edycky kdy\u017e se zm\u011bní terén, bolest zmizí.
\n\tV:<\/strong> Sna\u017eíme se terén m\u011bnit a jít t\u0159eba ve št\u011brku mimo asfalt. U\u017e to tady za\u010dínám poznávat, tak snad jdeme dob\u0159e.\n<\/p>\n
\n\tJ:<\/strong> My na t\u011bch stupních vít\u011bz\u016f budeme!
\n\tV:<\/strong> Jo, mo\u017ená od konce.\n<\/p>\n
\n\tJ:<\/strong> Tebe.
\n\tV:<\/strong> Nemluv na m\u011b.\n<\/p>\n