\n\tV místnosti se rozléhalo ticho. Bylo okolo deváté ve\u010der a v jinak rušné ulici u\u017e nebyl ani \u017eivá\u010dek. Lidé ze sousedství u\u017e z\u0159ejm\u011b sed\u011bli u Št\u011bdrove\u010derní ve\u010de\u0159e a radovali se se svými nejbli\u017ešími. Mo\u017ená sedí u krbu, jedí cukroví a \u010dtou svým d\u011btem pohádky o princeznách a š\u0165astných koncích. Ka\u017edý p\u0159íb\u011bh by m\u011bl mít š\u0165astný konec. Ale ten \u010dlov\u011bk, který sed\u011bl v tiché místností u\u017e v tento typ koce p\u0159estal v\u011b\u0159it. Mu\u017e sed\u011bl shrbený nad svým psacím stolem. Ten byl pokrytý hromadou papír\u016f a spis\u016f. Za\u010daly se tu ovšem hromadit i jiné v\u011bci, jako hrnky od kávy, talí\u0159e od jídel a \u010dernobílé fotografie poházené všude mo\u017en\u011b. Ta fotografie, co mu\u017e dr\u017eel v ruce, byla ovšem jiná. Byla zarámovaná ve d\u0159ev\u011bném ráme\u010dku a na rozdíl od ostatních, na kterých byly jen rozmazané snímky bezpe\u010dnostních kamer, byla barevná a byly na ní t\u0159i postavy. Na fotce byl tento mu\u017e ješt\u011b se dv\u011bma osobami. Se \u017eenou st\u0159edního v\u011bku, která m\u011bla hn\u011bdé a\u017e tém\u011b\u0159 zrzavé vlasy a jasn\u011b zelené o\u010di, ve kterých se odrá\u017eela její laskavost a radost z okam\u017eiku. Mu\u017e se na fotce také usmíval a ani zdaleka se nepodobal té skleslé osob\u011b, jí\u017e je nyní. Oba objímali malé zrzavé, zelenooké d\u011bv\u010de, kterému mohlo být tak t\u0159ináct let. Mu\u017e polo\u017eil fotografii na st\u016fl a znovu se podíval na papíry le\u017eící na stole. Vtom si n\u011b\u010deho všiml. Popadl papír a ješt\u011b jeden spis. A zanadával. Pak se zvedl a vyb\u011bhl z pokoje.
\n\t\n<\/p>\n
\n\tO 14 dní d\u0159íve<\/strong><\/u><\/span> \n\t„Na moji ú\u017easnou hol\u010di\u010dku, která se kone\u010dn\u011b m\u016f\u017ee chlubit doktorským titulem.“ Prohlásil Harry a všichni si stoupli. „Nemohl jsem být na tebe víc pyšný.“ \n\tVyd\u011bšení by se dalo v místnosti krájet na kusy. Ale byly by to prázdné kusy, stejn\u011b jako srdce otce, kterému práv\u011b oznámili, \u017ee se jeho jediné dít\u011b poh\u0159ešuje. Ta prázdnota byla p\u0159íšerná a nesnesitelná. Zavrtávala se Harrymu do ka\u017edého kousku srdce a hlavy a kostí. On jen k\u0159i\u010del a vztekem na celý sv\u011bt ani nevid\u011bl. Jeho p\u0159ítel a kolega z firmy Owen se ho sna\u017eil ze všech sil uklidnit, ale marn\u011b. Jediné, o \u010dem Harry dokázal p\u0159emýšlet, bylo, jak velká je nad\u011bje, \u017ee svou dceru najde. A ta se mu zdála tém\u011b\u0159 neznatelná.\n<\/p>\n \n\t„U\u017e se vzpamatuj!“ zat\u0159ásl Owen s Harrym, ten ho ovšem pohotov\u011b odstr\u010dil od sebe dál. Nacházeli se práv\u011b v Harryho pracovn\u011b. St\u011bny byly pokryty d\u0159evem a v t\u011bchto odpoledních hodinách sem dopadalo jen pár paprsk\u016f slunce. „Já vím, \u017ee je to hrozné a naprosto s tebou soucítím. Ale mysli na to, \u017ee nejsi jediný, koho se Rosiina ztráta dotkla. Lis by to m\u011bla taky v\u011bd\u011bt. M\u011bla by v\u011bd\u011bt, \u017ee se její dcera a její snoubenec poh\u0159ešují. Ano poh\u0159ešují,“ zd\u016fraznil Owen „ to znamená, \u017ee pravd\u011bpodobn\u011b nejsou mrtví.“\n<\/p>\n \n\tHarry zvedl hlavu, kterou m\u011bl a\u017e do te\u010f slo\u017eenou v rukách a podíval se Owenovi do o\u010dí. Nechápal, jak m\u016f\u017ee jeho p\u0159ítel, kterému tak v\u011b\u0159í jen p\u0159emýšlet o tom, \u017ee by mohli být mrtví. Pak se oto\u010dil a zvedl se ze seda\u010dky.\n<\/p>\n \n\t„Ješt\u011b jednou n\u011bco takového \u0159ekneš a garantuju ti, \u017ee v mojí firm\u011b kon\u010díš!“ pohlédl mu znovu do o\u010dí a oto\u010dil se k odchodu z pokoje. Zastavil ho hlas. \n\tHarry se ani neoto\u010dil „Owene, byl bys tak hodný a oznámil mé \u017een\u011b, co se stalo. Sám si trval na tom, \u017ee by to m\u011bla v\u011bd\u011bt.“ Pronesl nejvíce bezcitným tónem, jakým dokázal. Na emoce u\u017e nem\u011bl sílu. Tak jen bez dalších slov opustil pracovnu. Celý d\u016fm ztichl a na chvíli byl den jako ka\u017edý jiný. Jako by se dnes nic nestalo a byl to jen sen. Jen se Harrymu zdál ten polední telefon, kdy mu n\u011bjaká vyšet\u0159ovací slu\u017eba oznámila, \u017ee jeho dcera nedorazila na hotel a \u017ee se poh\u0159ešuje. Jako by se neslo\u017eil celý jeho \u017eivot jako dome\u010dek z karet. Tento pocit trval ovšem jen do chvíle, ne\u017e v dom\u011b propukl zoufalý plá\u010d.\n<\/p>\n \n\tHned ten den za\u010dalo pátrání, ale dny ubíhaly a \u017eádný výsledek. S tím se Harry nedokázal a necht\u011bl smí\u0159it. Ka\u017edý den chodil na policii a za detektivy a opakoval stále dokole\u010dka to stejné. Tak \u010dasto, \u017ee u\u017e je to otravovalo. Všichni v blízkosti Martinových jen po\u0159ád dokole\u010dka opakovali, jaká je to hr\u016fza a jak je jim to líto. A lidé, co od nich byli daleko, donekone\u010dna plnili schránky a emaily dopisy, kde se hlavn\u011b ze slušnosti ptali, jak to Martinovi zvládají. V televizních novinách stále neúsp\u011bšn\u011b vyzívali lidi k pomoci p\u0159i pátrání. A v novinách se stále objevovali \u010dlánky s názvy „Pátrání po poh\u0159ešovaném páru stále neúsp\u011bšn\u011b pokra\u010duje“. V \u017eivot\u011b Martin\u016f se nyní vyskytovalo tolik „stále“ a „dokole\u010dka“ a v\u017edy to zakon\u010dovalo „neúsp\u011bšn\u011b“. Jako by jejich \u017eivot byl uzav\u0159en do kruhu neúsp\u011bšnosti. Kamkoliv se pohnuli, na cokoliv se sna\u017eili p\u0159ijít. V\u017edy se to zase vrátilo do kruhu, který mí\u0159il k neúsp\u011bchu, vý\u010ditkám, zoufání a slzám.\n<\/p>\n \n\tHarry sed\u011bl ve své kancelá\u0159i a díval se do st\u011bny, kdy\u017e do místnosti vešel Owen. Owenovi je 29 let a pracuje tu u\u017e od té doby, co dod\u011blal právnickou školu a jednozna\u010dn\u011b pat\u0159í mezi nejlepší zam\u011bstnance. Má hn\u011bdé vlasy a zelené o\u010di, které se u nich v rodin\u011b d\u011bdí. Harry mu v\u011b\u0159í i díky tomu, \u017ee pro práci d\u011blá všechno.\n<\/p>\n \n\t„M\u011bl by sis vzít volno. Chováš se jak duch.“ Poznamenal a polo\u017eil mu na st\u016fl n\u011bjaké papíry. \n\t„Dobrý den“ pozdravili se a podali si ruce.<\/span> \n\tSed\u011bl v detektivní kancelá\u0159i a \u010dekal na detektiva. Poklepával si nohou v rytmu rádia, nebo to mo\u017ená bylo z nervozity. N\u011bjaký d\u016fvod musel Holmes mít, \u017ee ho k sob\u011b pozval. Detektiv byl náhodou jeho starý p\u0159ítel. Jmenoval se Sean Holmings, ale lidé mu v\u011btšinou \u0159íkali Holmes. \u010cekal tu u\u017e asi p\u016fl hodiny, ale to mu nevadilo. Celé noci nespal. Pot\u0159eboval n\u011bjaké informace. N\u011bjakou novou nad\u011bji. Zrovna se chytal jít zeptat, jestli je Holmes u\u017e na cest\u011b, kdy\u017e se otev\u0159eli dve\u0159e.\n<\/p>\n \n\t„Harry.“ Holmes se trochu vylekal, kdy\u017e uvid\u011bl vystresovanou postavu ve své kancelá\u0159i. „Ne\u010dekal jsem t\u011b tak brzo.“ \u0158ekl a posadil se ke svému stolu naproti Harrymu. Kancelá\u0159 byla celkem malá. Po stranách byly nást\u011bnky s d\u016fkazy a starodávné obrazy. Uprost\u0159ed byl d\u0159ev\u011bný st\u016fl a u n\u011bj z jedné strany jedna a z druhé dv\u011b \u017eidle. St\u016fl byl \u010distý. Nacházel se na n\u011bm jen n\u011bjaký malý kaktus, stoh papíru k r\u016fzným p\u0159ípad\u016fm a ráme\u010dek s fotkou jeho dvou syn\u016f, které velice miloval. Oba ale v\u011btšinu \u010dasu trávili u své matky. Holmes se se svou \u017eenou rozvedl p\u0159ed t\u0159emi lety a te\u010f \u017eil p\u0159evá\u017en\u011b svou prací. Nosil stále stejnou ko\u017eenou bundu s odznakem a kostkovanou košili, kterou m\u011bl kupodivu v\u017edy vy\u017eehlenou a to Harry pochyboval, \u017ee umí v\u016fbec \u017eehlit. A byl to ten nejlepší detektiv v okrese, to bez pochyb. Proto to byl jediný \u010dlov\u011bk, kterému Harry v\u011b\u0159il, \u017ee Rosii najde.\n<\/p>\n \n\t „Tak co jsi našel?“ vyhrkl netrp\u011bliv\u011b Harry. Ješt\u011b ráno by nerozeznal kalhoty od košile. Ale po dvou hrncích kávy se naprosto probudil.\n<\/p>\n \n\t„Myslím, \u017ee bys nem\u011bl být tak plný nad\u011bjí. Já ji ješt\u011b nenašel. Jen jsem zjistil pár v\u011bcí, co by t\u011b mohlo zajímat. Pár v\u011bcí o tvé dce\u0159i.“ Holmes vytáhl ze šuplíku nový stoh. Nebyl zrovna nejv\u011btší, jeliko\u017e zatím toho moc nebylo. Harry ale v\u011b\u0159il, \u017ee i ta trocha je podstatná. Je aspo\u0148 n\u011bco málo, \u010deho se dá chytit. „Pár v\u011bcí, co se událo za minulý rok.“\n<\/p>\n \n\tHarry znejistil a polo\u017eil si ruce na st\u016fl. Nervozita se zv\u011btšila, „Minulý rok nebyl nejlepší. Ve firm\u011b bylo n\u011bkolik problém\u016f a já musel od\u0159íznout n\u011bkolik klient\u016f a to zp\u016fsobilo n\u011bjaké další problémy. Ty firmy bu\u010f zkrachovali, nebo m\u011b za\u017ealovaly. Tak\u017ee bylo hodn\u011b soud\u016f a m\u011bli jsme n\u011bjaký \u010das problémy s pen\u011bzi.“\n<\/p>\n \n\t„A Rosii málem vyhodili ze školy, \u017ee ano??“ \n\t„M\u011bla št\u011bstí. Nakonec je udala a zavolala na n\u011b policii. Myslím si, \u017ee za to ji mohli p\u011bkn\u011b nenávid\u011bt.“ Poznamenal Holmes. „Podstatné je, \u017ee jeden z nich by ti mohl být pov\u011bdomý.“ Harry se díval na fotky, ale nikoho nepoznal, tedy a\u017e do chvíle, ne\u017e na n\u011bj Holmes ukázal. „Moc podez\u0159elých nemáme, ale mám pocit, \u017ee na to n\u011bco bude, \u017ee se zrovna on zapletl k n\u011b\u010demu takovému.“ Harry nem\u011bl slov.\n<\/p>\n \n\tOd detektiva zámí\u0159il rovnou k Owenovi. Stál a p\u0159ešlapoval p\u0159ed jeho bytem a\u017e do chvíle ne\u017e mu otev\u0159el. A hned pak ho praštil.\n<\/p>\n \n\t„Co to d\u011bláš?“ Vyk\u0159ikl Owen, kdy\u017e se zvedl se zem\u011b. \n\tDoma bylo zase ticho. Lis byla nejspíš ve své pracovn\u011b a tak tam zamí\u0159il, kdy\u017e v tom z ní vyšel pan Carter, ten mu\u017e od n\u011bj z kancelá\u0159e. To ho pon\u011bkud zarazilo, proto\u017ee nem\u011bl tušení, co tam d\u011blal.\n<\/p>\n \n\t„Dobrý den.“ Pozdravil ho bez výrazu a Harry stále udivený odpov\u011bd\u011bl. Carter se ani nezastavil a odešel. \n\tDalší den, hned po tom, co se na oto\u010dku zastavil v práci, zamí\u0159il k Holmesovi na výslech.\n<\/p>\n \n\tN\u011bjaký policista Harryho poslal rovnou do výslechové místnosti. Holmes u\u017e tam byl.\n<\/p>\n \n\t„Kone\u010dn\u011b.“ Oto\u010dil se a p\u0159izval ho, aby se posadil naproti Owenovi, který se díval na své ruce polo\u017eené na stole. „Chcete nechat o samot\u011b?“ Polo\u017eil mu Holmes ruku na rameno. \n\t„Kdy\u017e byla Rosie u nás v práci, tak jsme spolu za\u010dali chodit, ale ona ti to necht\u011bla \u0159íct. Pak se to ale pokazilo a ona za\u010dala s t\u011bmi vykráda\u010dkami a rozešla se se mnou.“ \n\tOwen polkl a odml\u010del se „Asi týden po tom, co se se mnou rozešla.“ \u0158ekl a podíval se znovu na své ruce.<\/span>\n<\/p>\n \n\t„Tak\u017ee jste mohl mít d\u016fvod ho nemít zrovna v lásce. Rozešla se s Vámi p\u0159ítelkyn\u011b, kv\u016fli které jste byl ve v\u011bzení a musel si jist\u011b platit vysokou kauci a ona si zhruba týden po tom najde n\u011bkoho nového.“ Holmes m\u011bl spoustu vyslechových technik, ale tato byla nejúsp\u011bšn\u011bjší.\n<\/p>\n \n\t„Pro\u010d bych ji unášel Harry!“ vyk\u0159ikl Owen zoufale „a\u0165 u\u017e jsem byl naštvaný sebevíc. Já bych jí neublí\u017eil.“ Podíval se na Harryho s prosbou v o\u010dích „ty mi v\u011b\u0159íš. Víš, \u017ee bych ti to neud\u011blal, v\u017edy\u0165 m\u011b znáš!“ \n\tDoma bylo zase ticho. Ale tentokrát víc ne\u017e obvykle. Harry prošel cely d\u016fm a pak šel do pracovny. Byla vzh\u016fru nohama. Papíry po zemi a kv\u011btiná\u010d ze stolu le\u017eel na zemi rozbitý. Okam\u017eit\u011b popadl telefon a volal Lise. Nedostupná. Prošel celý pokoj, a\u017e si kone\u010dn\u011b všiml vzkazu na zemi. Stálo na n\u011bm – „Chci výkupné za ob\u011b, ale vím, \u017ee peníze pro tebe nic neznamenají, tak\u017ee t\u011b nechám ješt\u011b n\u011bjakou dobu trp\u011bt.“ Jen co si to do\u010detl tak se slo\u017eil na zem. V noci nemohl usnout. Po\u0159ád dokola se mu p\u0159ehrával rozhovor s Holmesem, který \u0159íkal, \u017ee by m\u011bli, asi za\u010dít s pátráním od znova, z jiného konce a pustit Owena, proto\u017ee mo\u017ená, \u017ee m\u011bl d\u016fvod k únosu Rosie a Maxe, ale Lis ne. Ale ten a\u0165 u\u017e byl nebo nebyl únoscem, stejn\u011b u\u017e nebyl Harryho p\u0159ítel. Asi v šest ráno vstal z postele a obcházel pokoj sem a tam. Nakonec se šel obléct, kdy\u017e ale hledal ve sk\u0159íni kravatu, všiml si Lisiné tajné poli\u010dky. Vytáhl šanon papír\u016f a polo\u017eil ho na postel. Byl plný d\u016fkaz\u016f a v\u011bcí, ale jak Holmes \u0159íkal, bylo to vyšet\u0159ování úpln\u011b z jiného konce. Lis vyšet\u0159ovala, jak by mohl mít Rosiin únos n\u011bco spole\u010dného s Harryho prací a tou krizí, co m\u011bl minulý rok. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it.\n<\/p>\n \n\t„Podle toho, co je v té slo\u017ece Lis dost podez\u0159ívala Adama Cartera. Minulý rok málem p\u0159išel o všechno, kv\u016fli tomu, \u017ee prohrál ten soud a pak t\u011b nem\u011bl za co za\u017ealovat.“ Harry zase sed\u011bl v detektivní kancelá\u0159i a Holmes si zrovna prostudovával Lisinu práci. \n\tPapír to byl jako ka\u017edý jiný, jen seznam všech jeho klient\u016f. N\u011bco ho ale najednou zaujalo. Nazev spole\u010dnosti, co byl škrknutý. To znamenalo, \u017ee je b\u011bhem krize od\u0159ízli a nechali je, aby si našli n\u011bkoho jiného, kdo je bude zatupovat. Ten název „Edward Green industries“ okam\u017eit\u011b vyhledal na po\u010díta\u010di. Našlo mu to, \u017ee firma minulý rok zkrachovala. Vyhledal si tedy \u0159editele té firmy. Jmenoval se Edward Green. V \u010dlánku z minulého roku stálo – „Bohatý majitel úsp\u011bšné firmy zkrachoval, p\u0159išel o v\u011btšinu pen\u011bz i o man\u017eelku, která ho opustila. Firmu v té dob\u011b ovšem vedl jeho syn Max Green, který p\u0159išel i o d\u016fm a byl nucen se p\u0159est\u011bhovat. “ Harry tomu nemohl uv\u011b\u0159it. Podle fotky to ur\u010dit\u011b byl on. Rosiin snoubenec. Všechno dávalo smysl. To, \u017ee se jeho rodi\u010de o jeho zmizení v\u016fbec nezajímali. To \u017ee se tak najednou objevil v jejich \u017eivot\u011b a byl v té part\u011b, se kterou Rosie páchala zlo\u010diny. To \u017ee necht\u011bl \u0159íct, kam odletí. Všechno do sebe zapadalo. Všechny ty v\u011bci o jeho \u017eivot\u011b, kterým Harry nikdy nev\u011b\u0159il. Hned popadl telefon a volal Holmesovi. Ten okam\u017eit\u011b za\u010dal pátrat po Maxov\u011b rodin\u011b a bývalé firm\u011b. Sice neví, kde jsou, ale mají vodítko. Velké vodítko.<\/span>\n<\/p>\n \n\tJešt\u011b ten ve\u010der Holmes našel místo, kde \u017eije Max\u016fv otec a kde sídlila jejich firma. Na všechna ta místa poslali jednotky policie. Harry musel z\u016fstat v kancelá\u0159i detektiva a \u010dekat. Holmes tu z\u016fstal taky a obvolával jednotky, aby v\u011bd\u011bl všechny informace. Harry p\u0159echázel z jedné strany kancelá\u0159e na druhou po\u0159ád dokole\u010dka. Vypil u\u017e t\u0159i hrnky kávy a po\u0159ád se ptal, jestli u\u017e se na n\u011bco p\u0159išlo. V hlav\u011b si p\u0159ehrával vše, co v\u011bd\u011bl. Maxova firma minulý rok zkrachovala kv\u016fli tomu, \u017ee je Harry od\u0159ízl od té své a oni prohráli soud. Max p\u0159išel o všechny peníze, o d\u016fm a rozpadla se mu rodina. To ho pravd\u011bpodobn\u011b vyprovokovalo k pomst\u011b. Max\u016fv otec byl pov\u011bstný svými podvody ve firm\u011b a Max se pravd\u011bpodobn\u011b necht\u011bl tak rychle vzdát. Dostal se do \u017eivota Harryho dcery tak, \u017ee z ní ud\u011blal kriminálnici. Aby ji zni\u010dil pov\u011bst a Harrymu ud\u011blal další skandál. Rosie se ale v\u010das vzpamatovala a udala je. Max ale stihl utéct a nezatkli ho. Dal se s Rosii dohromady. Najednou za\u010dalo Harrymu dávat smysl, pro\u010d tolik cht\u011bl, aby ho zam\u011bstnal. Harry nem\u011bl místo a taky mu Max nep\u0159išel jako zrovna nejlepší pracovník. \u017dádná z mo\u017eností, jak se k Harrymu dostat nevyšla, tak se uchýlil k nejhoršímu a unesl Rosii. Holmes pak dokonce našel p\u016fvodní vzkaz o výkupné, který se mu nepovedlo k Harrymu dostat, tak\u017ee nejspíš ze zoufalosti unesl i Lis. Tím, \u017ee ji unesl a zanechal vzkaz, se prozradil, \u017ee je po\u0159ád ve stát\u011b a nejspíš v blízkosti m\u011bsta. Holmes p\u0159išel na tohle všechno a i na další spoustu informací, které pom\u016f\u017eou jeho dceru a man\u017eelku najít. Zhruba o \u010dty\u0159i hodiny pozd\u011bji vrazil Holmes do kancelá\u0159e a podíval se nadšen\u011b na Harryho.\n<\/p>\n \n\t„Našli jsme je.“ Pronesl zárove\u0148 i s úlevou. Harry okam\u017eit\u011b vyb\u011bhl s ním na chodbu a \u010dekali, a\u017e je sem p\u0159ivezou. „Našli je v jedné pobo\u010dce Maxovi firmy. M\u011bl prý zbra\u0148, ale nakonec se vzdal. Okam\u017eit\u011b byl zat\u010den. Rosie i Lisa jsou v po\u0159ádku.“ \u0158ekl Holmes hned, co dotelefonoval a Harry ho nadšen\u011b obejmul. O p\u016fl hodiny pozd\u011bji dorazily ob\u011b jeho d\u011bv\u010data na policejní stanici. Rosie hned objala otce a rozbre\u010dela se št\u011bstím. Hned co je podrobili výslechu, tak je Harry nalo\u017eil do auta a vyrazili dom\u016f. Harry si všiml, \u017ee Rosie u\u017e nenosí zásnubní prsten. V\u011bd\u011bl, \u017ee si musela za ty dva dny projít hroznými v\u011bcmi. Ale zatím ji necht\u011bl trápit dalšími výslechy. V\u011bd\u011bl, \u017ee to pro ni bude ješt\u011b n\u011bjakou dobu t\u011b\u017eké, ale ona to p\u0159ekoná a Harry ji pom\u016f\u017ee i všichni její p\u0159átelé. V\u011bd\u011bl, \u017ee Owen mu lhal, ale i tak mu zavolal a oznámil mu, \u017ee Rosie našli a pozval ho, a\u0165 se zítra staví. Byl rád a tak se rozhodli, \u017ee se na to pokusí zapomenout. Pak se se svou rodinou nave\u010de\u0159el a šel spát. Kone\u010dn\u011b se mu povedlo spát.\n<\/p>\n \n\tRomana Prokešová, KA<\/span><\/span><\/span><\/strong><\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" V místnosti se rozléhalo ticho. Bylo okolo deváté ve\u010der a v jinak rušné ulici u\u017e nebyl ani \u017eivá\u010dek. Lidé ze sousedství…<\/p>\n","protected":false},"author":13,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":""},"categories":[47],"tags":[28],"jetpack_sharing_enabled":true,"jetpack_featured_media_url":"","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/475"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/users\/13"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=475"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/475\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=475"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=475"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=475"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n\tHarry Martin, 49 letý \u0159editel právní firmy sed\u011bl spolu se svou man\u017eelkou Lisou u slavnostního ob\u011bdu. Spolu s nimi tam byla i jejich jediná dcera Rosii se svým snoubencem. Harry byl vysoké postavy, m\u011bl blond vlasy, které byly u\u017e jemn\u011b šedivé. O\u010di m\u011bl hn\u011bdé, ale u\u017e pár let nosil brýle, které mu je zakrývaly. Rád si oblékal košili a sako. Rosii Martinové je 26 let a tento rok dostudovala vysokou školu a dokonce se i zasnoubila. Vrátila se dom\u016f a rodi\u010de se na ni neskute\u010dn\u011b t\u011bšili. \u017de kone\u010dn\u011b stráví rodinné svátky pohromad\u011b. Ale jejich dcera se se svým snoubencem rozhodli, \u017ee svátky stráví n\u011bkde v zahrani\u010dí. Tak se Harry rozhodl, \u017ee uspo\u0159ádá váno\u010dní oslavu p\u0159edem.<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„D\u011bkuji tati.“ Objala ho dcera.<\/span>
\n\t„Jestli s t\u011bmihle \u0159e\u010dmi nep\u0159estaneš Harry, tak se ur\u010dit\u011b rozbre\u010dím.“ Usmála se Lisa.<\/span>
\n\t„Nebojte se paní Martinová. Dlouho vás tu obt\u011b\u017eovat nebudeme. Zítra u\u017e odlétáme.“ Zasmál se Max. Rosiin snoubenec byl celkem prostý \u010dlov\u011bk. Je o t\u0159i roky starší ne\u017e ona, ale kariéru teprve startuje. Je vysoký a má sv\u011btle hn\u011bdé o\u010di a tmav\u011b hn\u011bdé vlasy. Harry se s ním dokázal smí\u0159it, i kdy\u017e doufal, \u017ee jeho dcera má na n\u011bkoho lepšího. Stále se ut\u011bšoval tím, \u017ee tenhle je aspo\u0148 slušný a má diplom z univerzity, i kdy\u017e je mu v jeho oboru k ni\u010demu. Oslava pokra\u010dovala poklidným tempem. Všichni se radovali a oslavovali. Bylo to krásné odpoledne.<\/span>
\n\t„Bylo to vá\u017en\u011b super nápad tati.“ Usmála se Rosi p\u0159i lou\u010dení s otcem a pak objala i matku.<\/span>
\n\t„Nezapome\u0148 se mazat krémem a platit dýška. Bu\u010f k cizinc\u016fm zdvo\u0159ilá a na Št\u011bdrý den nezapome\u0148 zavolat a…“ Lisa se necht\u011bla své hol\u010di\u010dky pustit.<\/span>
\n\t„Neboj se mami. Není mi p\u011bt.,“ p\u0159erušila Rosie matku „Myslím, \u017ee ty t\u0159i týdny p\u0159e\u017eiju a budu mít s sebou Maxe, pro p\u0159ípad, \u017ee by bylo nejh\u016f\u0159.“<\/span>
\n\t„Však my víme zlatí\u010dko. A doufám, \u017ee ty ji budeš podporovat v tom, aby se s námi dr\u017eela v kontaktu.“ Zasmál se Harry a díval se na Maxe, který se taky zasmál a p\u0159ikývl. „ Jen nám budeš p\u0159es Vánoce chyb\u011bt. Zvláš\u0165, kdy\u017e p\u0159íští Vánoce u\u017e budeš vdaná a my o tebe p\u0159ijdeme.“<\/span>
\n\t„To se nestane, tati. Nep\u0159ijdete o m\u011b. Nikdy.“ N\u011bco na tom bylo, \u017ee tohle byla její poslední slova, co \u0159ekla svému otci, ne\u017e zmizela.<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Harry, co to tu d\u011bje?“ Zazn\u011blo ode dve\u0159í.<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Doma se necítím o moc líp.“ Pronesl Harry s o\u010dima stále upnutýma na st\u011bnu.<\/span>
\n\t„N\u011bjaké novinky?“ zeptal se Owen.<\/span>
\n\t„Co myslíš?“ podíval se na n\u011bj Harry a pak se zase upnul na st\u011bnu „ne, nic nového.“<\/span>
\n\t„Tak\u017ee to vypadá jako únos, bez výkupného, ne?“<\/span>
\n\t„Zatím po mn\u011b nikdo nic necht\u011bl, tak\u017ee asi ne.“<\/span>
\n\t„Myslíš, \u017ee o toho jejího p\u0159ítele se jeho rodina taky zajímá. Proto\u017ee sem o nich ješt\u011b neslyšel.“<\/span>
\n\t„Je to její snoubenec a ne, nic o nich nevím. Asi si sv\u016fj smutek radši pro\u017eívají sami.“<\/span>
\n\t„No jist\u011b snoubenec.“ V Owenov\u011b hlase n\u011bco zazn\u011blo. N\u011bco, co Harrymu nedocházelo. „Kdy se vlastn\u011b zasnoubili?“<\/span>
\n\t„P\u0159ed m\u011bsícem.“ Harry zvedl jedno obo\u010dí.“ Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ees proti n\u011bmu n\u011bco m\u011bl.“<\/span>
\n\t„Já. Ne. Pro\u010d bych m\u011bl mít?“ \u0159íkal stále tím pohrdavým tónem. „Já jen, \u017ee jsem si myslel, \u017ee má na n\u011bkoho lepšího.“<\/span>
\n\t„Nevím, co ti p\u0159elítlo p\u0159es nos, ale m\u016f\u017eeš toho nechat. Mám momentáln\u011b víc problém\u016f, ne\u017e \u0159ešit tvoje divné chování.“ \u0158ekl Harry a vzal si do ruky papíry, co mu Owen donesl.<\/span>
\n\t„Ujiš\u0165uju t\u011b, \u017ee se nechovám nijak divn\u011b. Pan Carter p\u0159ijde co nevid\u011bt, abyste probrali jeho p\u0159ípad.“<\/span>
\n\t„Co vlastn\u011b chce?“ podivil se Harry, kdy\u017e pro\u010dítal papíry.<\/span>
\n\t„Jeden z našich bývalých klient\u016f. Volal, \u017ee se chce s tebou sejít a projednat další p\u0159ípad“ Diktoval z pam\u011bti Owen a pak se oto\u010dil, proto\u017ee do dve\u0159í vešla sekretá\u0159ka a za ní starší mu\u017e s prošediv\u011blými vlasy v drahém obleku. „Tak zlom vaz.“ \u0158ekl Owen a odešel a s ním i sekretá\u0159ka.<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Jsem rád, \u017ee jste m\u011b tak ochotn\u011b p\u0159ijal, i p\u0159esto, \u017ee máte takové problémy v rodin\u011b.“ \u0158ekl pan Carter, kdy\u017e zazvonil telefon a v n\u011bm detektiv. Našli n\u011bco nového.<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Ona to nem\u011bla lehké a tak p\u0159erušila školu.“ O tom, \u017ee nem\u011bl, jak jí zaplatit n\u011bkteré školní výdaje Holmes nepot\u0159eboval nutn\u011b v\u011bd\u011bt. „A na \u010das mi vypomáhala v práci, ale to se vy\u0159ešilo a ona dostudovala a je z ní doktorka,<\/span>
\n\t„Rosie se ten rok zapletla do hned n\u011bkolika špatných situací se špatnými lidmi. Podílela se na n\u011bkolika loupe\u017eích.“ \u0158ekl Holmes a vytáhl ze slo\u017eky t\u0159i fotografie a posunul je k Harrymu.<\/span>
\n\t„To není mo\u017ené, o tom bych v\u011bd\u011bl.“ Zalapal Harry po dechu a podíval se na rozmazané fotky bezpe\u010dnostních kamer.<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Ty nevíš! No mám pár d\u016fvod\u016f, ale hlavn\u011b chci od tebe slyšet, pro\u010d si se s mojí dcerou podílel na loupe\u017eích.“ Taky k\u0159i\u010del.<\/span>
\n\t„Co\u017ee? O \u010dem to mluvíš?“ zvedl Owen údivem ruce do vzduchu. Mo\u017ená taky, aby se chránil p\u0159ed další ránou.<\/span>
\n\t„Ned\u011blej, \u017ee nic nevíš.“ Harry vytáhl z kapsy fotku a str\u010dil ji Owenovi p\u0159ed obli\u010dej. „Jak si mohl mi o n\u011b\u010dem takovým ne\u0159íct. To jak si minulý rok zmizel na dovolenou. To musela být krásná dovolená, kterou si zakon\u010dil pobytem ve vazb\u011b, ne?“<\/span>
\n\t„Nevím, jak ti to vysv\u011btlit.“ \u0158ekl zmaten\u011b.<\/span>
\n\t„Já myslím, \u017ee by sis m\u011bl ten výlet zopakovat a s tím i výslech.“ \u0158ekl naprosto bezcitn\u011b Harry a zamí\u0159il pry\u010d. Zítra si s ním popovídá znovu, a\u017e ho odvedou k výslechu.<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Co tu d\u011blal?“ Zeptal se man\u017eelky, kdy\u017e vešel do její pracovny.<\/span>
\n\t„Jen jsem n\u011bco si pot\u0159ebovala ov\u011b\u0159it.“ Lis byla poslední dobou na dn\u011b. V\u010dera se ale zázra\u010dn\u011b vrátila k normálu a to bylo velice podez\u0159elé.<\/span>
\n\t„Rozhodla ses mi snad kontrolovat práci nebo co?“<\/span>
\n\t„Ty Adama Cartera znáš?“ udivila se a vzhlédla od papír\u016f. „Setkal se s ním snad?“<\/span>
\n\t„Ano dneska ráno byl u m\u011b v kancelá\u0159i, kv\u016fli zakázce.“<\/span>
\n\t„To je zvláštní. Proto\u017ee u\u017e jednou tvým klientem byl. Ale ten soud prohrál.“<\/span>
\n\t„A pro\u010d tady byl?“ naléhal Harry.<\/span>
\n\t„Jen jsem m\u011bla n\u011bjaké podez\u0159ení.“ \u0158ekla Lis a zvedla se od stolu a mí\u0159ila ven z místnosti „Poj\u010f, bude ve\u010de\u0159e.“<\/span>
\n\t„\u0158ekl jsem ti, a\u0165 toho vyšet\u0159ování necháš,“ chytl jí za pa\u017ei, aby ji zastavil. „a\u0165 u\u017e to ud\u011blal kdokoli, p\u0159ijdu na to, ale nechci tím ohro\u017eovat tebe.“<\/span>
\n\t„Jen\u017ee ty jsi zatím na nic nep\u0159išel!“ vyk\u0159ikla se slzami v o\u010dích a vymanila se z jeho sev\u0159ení „A já u\u017e nem\u016f\u017eu jen tiše p\u0159ihlí\u017eet.“ Pohlédla mu do o\u010dí a odešla do jídelny.<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Ne, klidn\u011b z\u016fsta\u0148.“ P\u0159ikývl Harry a podíval se na Owena a ten zvedl o\u010di a podíval se na n\u011bj taky.<\/span>
\n\t„Jak ti to mám vysv\u011btlit?“ Povzdech si.<\/span>
\n\t„Prost\u011b \u0159ekni pravdu. \u0158ekni, pro\u010d bys ji unášel?“ \u0158ekl tém\u011b\u0159 zoufale.<\/span>
\n\t„Já ji neunesl.“ \u0158ekl jako by nau\u010den\u011b.<\/span>
\n\t„To bych ti mo\u017ená v\u011b\u0159il, kdybych se za posledních 24 hodin nedozv\u011bd\u011bl u\u017e dost l\u017eí o tob\u011b.“ \u0158ekl naprosto pevným tónem a jeho výrazem mu dával najevo, \u017ee u\u017e mu nev\u011b\u0159í ani slovo.<\/span>
\n\t„Jste to vy na té fotce?“ sko\u010dil jim do rozhovoru Holmes.<\/span>
\n\t„Ano jsem, ale je to celé jinak.“ Sna\u017eil se n\u011bjak p\u0159evést rozhovor. „V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je na tom špatn\u011b, tak jsem jí cht\u011bl pomoct, ale dozv\u011bd\u011bl jsem se, \u017ee d\u011blá tohle a cht\u011bl jsem ji zastavit. Ale ona m\u011b necht\u011bla vid\u011bt a utekla a m\u011b zatkli. Tak to bylo!“<\/span>
\n\t„Pro\u010d by si jí cht\u011bl pomáhat? Nemám pocit, \u017ee by ses s ní n\u011bjak vídal.“ Harry se podíval na Owena s podez\u0159ením v o\u010dích.<\/span>
\n\t„\u0158ekn\u011bte mu to.“ \u0158ekl Holmes.<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„To nemyslíš vá\u017en\u011b!“ vyk\u0159ikl Harry.<\/span>
\n\t„M\u011b spíš zajímá, jak dlouho to bylo p\u0159ed tím, ne\u017e se za\u010dala scházet s Maxem Greenem, jejím snoubencem.“ Zeptal se Holmes.<\/span>
\n\t \n<\/p>\n
\n\t„Ne. To si u\u017e nemyslím.“ \u0158ekl Harry a chystal se odejít. U\u017e dál nemohl se dívat na svého bývalého p\u0159ítele. Nedokázal to.<\/span>
\n\t„Mo\u017ená jsem jeho nenávid\u011bl. Rosii jsem nenávid\u011bt nedokázal. Já bych ji nedokázal ublí\u017eit.“ Owen\u016fv k\u0159ik se vzdaloval a pak ztichl. Stáli s Holmesem na chodb\u011b a Harry byl stále zmatený.<\/span>
\n\t„Ješt\u011b ho budeme n\u011bjakou dobu vyslýchat, abychom m\u011bli víc d\u016fkaz\u016f.“ Pronesl Holmes.<\/span>
\n\t„D\u011blejte, jak musíte. Hlavn\u011b, a\u0165 se mi Rosie vrátí.“<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Byl u nás doma a ona mi nic ne\u0159ekla. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee p\u0159ede mnou mají všichni moji blízcí tajnosti.“ \u0158ekl zoufale Harry.<\/span>
\n\t„Zkusím to ješt\u011b prostudovat, ale myslím, \u017ee u\u017e tam nic není. Zkusíme najít Cartera a podrobit ho výslechu.“ Holmes se zvedl k odchodu „M\u011bl by sis dát aspo\u0148 na \u010das klid, zítra je Št\u011bdrý den, zkus si ho aspo\u0148 trochu u\u017eít.<\/span>
\n\t„Ne\u0159ekl jsi mi, co si ješt\u011b dostal z Owena?“<\/span>
\n\t„Nic podstatného. Mo\u017ená jen to, \u017ee se tvá dcera seznámila s tím jejím snoubencem v té part\u011b, ale to nijak podstatn\u011b nepomáhá.“<\/span>
\n\t„Jist\u011b.“ Zklamání v jeho hlase bylo velice znatelné. Jediné co na zít\u0159ejší Št\u011bdrý den plánoval, bylo procházet papíry jeho man\u017eelky.<\/span>\n<\/p>\n