\n\t„Bruci. Bruci? Bruci!?“ Vzbudil jsem se. Stále jsem byl na stanici. Hodinky mi ukazovaly za p\u011bt minut jedenáct. Kdy\u017e jsem se rozhlédl kolem, zjistil jsem, \u017ee se za tu p\u016flhodinu tém\u011b\u0159 nic nezm\u011bnilo. Dva strá\u017eníci stále hled\u011bli do monitoru jednoho ze svých nad\u0159ízených, jistá paní se stále t\u0159ásla p\u0159i pomyšlení, \u017ee jí utekl pes, tlustej Hank stále pojídal koblihy z krabice (ke které se ovšem p\u0159idala jedna prázdná, která tu p\u0159edtím nebyla) a Jimmy se u\u017e zase š\u0165oural v nose. Poté m\u016fj pohled skon\u010dil na osob\u011b, která zde byla nová a v ruce t\u0159ímala \u017elutavou obálku.
\n\t\n<\/p>\n
\n\t„Sakra Bruci, máte p\u0159ípad, tak sebou koukej pohnout, ne\u017e t\u011b vykopnu za spaní v pracovní dob\u011b.“<\/span> \n\tOd Hankova stolu se ozvalo hlasité „BUM“, kdy\u017e se spokojen\u011b op\u0159el na \u017eidli, a ta pod ním praskla. „Jimmy, vezmi auto. Sejdeme se venku a nezapome\u0148 si zase odznak.“ Kdy\u017e Jimmy zmizel ve výtahu, vytáhl jsem ze šuplíku slu\u017eební zbra\u0148, odznak a po chvíli uva\u017eování i sadu šperhák\u016f. V ka\u017edém newyorském staro\u017eitnictví bývá cokoli kdekoli zam\u010deného a dost cenného na to, aby se pro to zabíjelo.\n<\/p>\n \n\tKdy\u017e jsme dorazili na místo, bylo mi jasné, \u017ee vrah je bu\u010f hodn\u011b levej, nebo došlo k souboji. Rozbité vitríny, na zemi se válela spousta cenností a mezi tím vším le\u017eelo n\u011bco, co sem v\u016fbec, ale v\u016fbec nepat\u0159ilo. Mladý \u010dernoch s roztrhanými kalhotami, mikinou skoro dvakrát v\u011btší ne\u017e on sám, d\u011bravou \u010depicí a ka\u017edou botou jinou. Musel být z chudinské \u010dtvrti, tak co by hledal tady? Mohl p\u0159ijít n\u011bco ukrást a par\u0165ák to cht\u011bl pro sebe, ale tahle mo\u017enost mi nedávala smysl, proto\u017ee všude spousta cenností a v kapsách nic prý nem\u011bl.\n<\/p>\n \n\t„Tak co to tu máme?“ zeptal jsem se Lennyho, našeho patologa. „Tém\u011b\u0159 ur\u010dit\u011b byl zast\u0159elen, t\u0159i zásahy do ramene, hrudi a srdce. \u010cas smrti n\u011bkdy mezi devátou a desátou v\u010dera ve\u010der. Víc zjistím a\u017e po pitv\u011b.“ Tohle byl Lenny, jak ho ka\u017edý znal: postarší, suchý \u010dlov\u011bk, který ne\u0159ekne víc, ne\u017e na co se ho ptají. „Dob\u0159e, odvez si ho a za\u010dni hned. Budu tam hned, jak tady skon\u010díme.“ Potom za mnou p\u0159išel strá\u017eník a sd\u011blil mi vše, co se zatím zjistilo. Ob\u011b\u0165 nem\u011bla doklady, podle výpov\u011bdi majitele se o\u010dividn\u011b nic neztratilo a sousedi celou noc v\u016fbec nic neslyšeli.\n<\/p>\n \n\t„Kdo našel t\u011blo?“ „Támhleten chlápek s t\u011bmi psy, kdy\u017e je ráno šel vyven\u010dit,“ zn\u011bla odpov\u011b\u010f. „Jimmy, promluv si s ním. Kde je majitel? Chci s ním mluvit a po\u0159ádn\u011b to tu prohledejte, chci všechny mali\u010dkosti, m\u016f\u017eou souviset s vra\u017edou. Potom sejm\u011bte otisky a identifikujte jakkoli toho mrtvého!“ Mezitím se zde objevil majitel. Byl to velice starý \u010dernoch, který si o\u010dividn\u011b moc neuv\u011bdomoval, \u017ee v jeho krámku le\u017eí mrtvola, proto\u017ee kolem ní prošel, ani\u017e by se na ni podíval, zatímco si pískal n\u011bjakou písni\u010dku známou z jeho doby.\n<\/p>\n \n\t„Vy jste majitel?“ \n\tNa stanici jsem se ješt\u011b stihl stavit na pitevn\u011b. Lenny \u0159íkal, \u017ee kulka do srdce byla smrtící a ta do hrudníku byla, aby se pojistil. Sed\u011bl jsem u svého stolu a p\u0159emýšlel nad p\u0159ípadem. Bylo to divné. \u010cernoch, který je na míst\u011b, kde by ho nikdo ne\u010dekal. Nedávalo mi to smysl.\n<\/p>\n \n\t„Hej, šéfe, máme tu identitu toho mrtvýho. Je to James Black, 20 let. Bydlel v chudinské \u010dtvrti.“ Byl to Jimmy. Není to m\u016fj pod\u0159ízený, ale par\u0165ák. Navykl si mi \u0159íkat šéfe, proto\u017ee je to nová\u010dek a sám si není úpln\u011b jistý, co má d\u011blat p\u0159i vyšet\u0159ování. „Kdes to sebral, Jimmy?“ zeptal jsem se, proto\u017ee jsme nenašli \u017eádné doklady. „Podle otisk\u016f. Má záznam. N\u011bjaké vloupa\u010dky a taky n\u011bco s trávou. Bydlel s matkou, t\u0159eba n\u011bco ví.“ „Co to tam bylo s t\u011bma vloupa\u010dkama? Nemá to n\u011bco spole\u010dný s tím staro\u017eitnictvím.“ „Myslím, \u017ee ne. V\u017edycky to byly jen obcho\u010fáky kv\u016fli n\u011bjakýmu jídlu.“ „Hmm… Dob\u0159e, zajedeme za jeho matkou, t\u0159eba n\u011bco ví.“\n<\/p>\n \n\tV chudinské \u010dtvrti to bylo jako v ka\u017edé jiné. Na ulici postávali chlápci, kou\u0159ili a poslouchali rap. Nebylo to vhodné místo pro kohokoli, kdo by tady cht\u011bl za\u010dít prodávat párky na ulici. Kdy\u017e Jimmy zjistil, \u017ee neví, kde \u017ee to jsme, zastavil a cht\u011bl se zeptat bandy týpk\u016f na paní Blackovou. S t\u011bmahle lidma je to v\u017edy stejný. Ne\u0159eknou nic, dokud neuká\u017eeš odznak. Tak\u017ee asi po \u010dtvrt hodin\u011b jsme sed\u011bli v obýváku paní Blackové a poslouchali její koktání, které za\u010dalo, kdy\u017e zjistila, \u017ee je její syn mrtvý.\n<\/p>\n \n\t„Tak\u017ee opravdu nevíte, co mohl váš syn d\u011blat ve staro\u017eitnictví? Nebyl n\u011bjak divný poslední dobou? Nebo ho n\u011bkdo nehledal, neptal se na n\u011bj?“ \n\t„Sama nevím, byla tady spousta chlap\u016f, kte\u0159í… však víte. James nikdy nepoznal svého otce, ale i tak se o mne stále staral a pomáhal mi. Nutn\u011b pot\u0159ebujeme peníze. Prý jsem nemocná. Sama nevím, co je to za nemoc, nerozumím t\u011bm doktorským \u0159e\u010dím, ale prý mne to m\u016f\u017ee zabít. P\u0159edev\u010dírem mi James \u0159íkal, \u017ee u\u017e se nemusím bát, \u017ee brzo budeme mít peníze, ale nevím, co tím myslel, ale \u0159íkal, \u017ee to rozhodn\u011b bude legální, \u017ee u\u017e nechce schovávat se p\u0159ed policií a krást.“\n<\/p>\n \n\tTohle mi nedávalo smysl. Legální cesta není být nalezen v rozmláceném obchod\u011b s t\u0159ema kulkama v sob\u011b. T\u0159eba jen cht\u011bl ut\u011bšit svoji matku. Ale ve staro\u017eitnictví p\u0159ece nic nechyb\u011blo. Po cest\u011b zpátky jsem ješt\u011b zastavil u t\u011bch týpk\u016f a zeptal se jich na Jamese. Poté, co jsem jim vyklepal všechnu trávu z kapes, vyklopili, \u017ee se dost \u010dasto stavoval za jedním starým pánem, který zde bydlí, ale nikdo ho vlastn\u011b po\u0159ádn\u011b nezná. Mo\u017ená jeho par\u0165ák, co ho potom st\u0159elil a vypadl odtamtud. Nev\u011bd\u011bl jsem. Bylo u\u017e pozd\u011b a cht\u011blo se mi spát.\n<\/p>\n \n\t„Jimmy, zítra si musíme ješt\u011b promluvit s majitelem. Myslím, \u017ee nám ne\u0159ekl o všem, co bylo v jeho krám\u011b.“ \n\tDruhý den jsem odešel rovnou do staro\u017eitnictví a na stanici jsem se ani neukázal. Bylo by to zbyte\u010dné. Frank by se po\u0159ád ptal, kam jsme pokro\u010dili, tlustej Hank by rozdával koblihy a kochal se novou \u017eidlí. Ne, nic z toho není pot\u0159eba k vy\u0159ešení tohohle p\u0159ípadu. Kdy\u017e jsem vešel do staro\u017eitnictví, majitel si zrovna \u010distil brýle a zamyšlen\u011b se díval vp\u0159ed. „Dobré ráno. Detektiv Mc´Kenny, v\u010dera jsme spolu mluvili o tom p\u0159ípadu toho vašeho krámu.“ Podíval se na mne, jako by si mne všiml a\u017e te\u010f. „Ano, ano, jist\u011b, pán s mrtvolou. Co pro vás m\u016f\u017eu ud\u011blat?“ „V\u010dera jste mi ne\u0159ekl úpln\u011b všechno o tomhle krámku, \u017ee ano?“ „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ odv\u011btil dot\u010den\u011b. „Neptal jste se.“ „Tak se tedy ptám te\u010f. Je zde n\u011bco, co by mohlo zmizet a být i velkou ztrátou?“ „Ano! Jist\u011b. V\u017edy to tu bylo a v\u017edy se to d\u011bdilo. Moje to ale není. U\u017e je to mého vnuka.“ \u0158ekl s tónem jako by byl nadšený, \u017ee n\u011bkomu m\u016f\u017ee \u0159íct n\u011bjaké tajemství, které celý \u017eivot strá\u017eil. „Je to v naší rodin\u011b u\u017e dlouho. D\u011bdí se to z generace na generaci. Dokonce je to potvrzeno smlouvami. Jedná se o Temné oko!“ „Temné oko? Co to je? Jaké smlouvy?“ zeptal jsem se, proto\u017ee tohle bylo zajímavé i pro oby\u010dejného poslucha\u010de a já do toho \u0159ešil p\u0159ípad. „Temné oko. \u010cerno \u010derný opál, v hodnot\u011b milión\u016f dolar\u016f. V\u017edy, kdy\u017e ho n\u011bkdo zd\u011bdí, sepíše se smlouva, \u017ee a\u017e bude prvorozenému patnáct let, zd\u011bdí Temné oko. Potom i on sepíše smlouvu. Takto se Temné oko uchová v rodin\u011b. V\u017edy jsme ho schovávali v tomhle krámku, ale v\u010dera bohu\u017eel zmizelo. To se ale nikdo nesmí dozv\u011bd\u011bt nebo budu pro svou rodinu u\u017e naprosto zbyte\u010dný.“ Vše \u0159íkal tak napínav\u011b, \u017ee se mu málem zastavilo srdce. Byl to blázen, ale i tak m\u011bl u\u017eite\u010dné informace. Pro tohle musel James p\u0159ijít. Cht\u011bl ukrást Temné oko, aby m\u011bl peníze na lé\u010dbu své matky.\n<\/p>\n \n\t„Jimmy, musíme najít toho chlápka, za kterým chodil James,“ \u0159ekl jsem, kdy\u017e jsem Jimmyho kone\u010dn\u011b našel na stanici u automat\u016f. „Jasn\u011b šéfe, u\u017e p\u0159ece víme, kde bydlí, myslíte, \u017ee s tím má n\u011bco spole\u010dného?“ odv\u011btil Jimmy. „Myslím, \u017ee je to jeho par\u0165ák, kterej ho pak st\u0159elil do zad, ale jestli ne, tak ur\u010dit\u011b musí n\u011bco v\u011bd\u011bt.“ „Jo a našli jsme vra\u017eednou zbra\u0148,“ \u0159ekl jako by jen tak mimochodem. „Co\u017ee? Kde? V\u017edy\u0165 ji musel n\u011bkam odnést s sebou.“ „No.. \u0159íkal jsem si, \u017ee kdybych byl vrah, necht\u011bl bych, aby se vra\u017eedná zbra\u0148 našla u mne. Proto se jí n\u011bkde musel zbavit a nemohlo to být daleko od místa \u010dinu, proto\u017ee p\u0159ece nem\u016f\u017eu b\u011bhat po m\u011bst\u011b s pistolí v ruce. Tak\u017ee jsem prolezl nejbli\u017eší popelnice a o ulici dál v jednom kontejneru…“„Jimmy, ty jsi ú\u017easnej, máme na ní n\u011bco? DNA? Otisky?“ „Jasn\u011b šéfe laborka na tom d\u011blá, ale ješt\u011b nemáme shodu s otiskama.“\n<\/p>\n \n\t„Tak\u017ee ani nevíte, jak zem\u0159el?“zeptal jsem se Joa, toho chlápka, co za ním James prý chodil. Sed\u011bli jsme ve vyslíchací místnosti, zdálo se, \u017ee Joe z toho není nervózní ani trochu. Kdy\u017e jsme p\u0159ijeli a\u017e za ním a ukázali odznaky, jen se oto\u010dil a dal ruce za hlavu. Celou cestu ovšem opakoval, \u017ee ho nezabil ani neví, jak zem\u0159el. Krom toho m\u011bl na v\u010derejší noc dobré alibi.\n<\/p>\n \n\t„Nevím, \u0159íkám, \u017ee jsem s ním nešel do \u017eádnýho krámu.“ \n\t„Samoz\u0159ejm\u011b. Znám jeho jméno, ale je to u\u017e hodn\u011b dlouho. Veronika si toti\u017e myslela, \u017ee v dob\u011b, kdy ot\u011bhotn\u011bla, tam byla spousta lidí, ka\u017edej v jinej den atd atd, ale pravdou je, \u017ee byla celou tu dobu hodn\u011b pod parou.“\n<\/p>\n \n\t„Jak se tedy jmenuje James\u016fv otec?“ \n\tSmlouvu? Pro\u010d by n\u011bkdo d\u011blal smlouvu s vlastním otcem? Cht\u011bl po n\u011bm peníze? Ale po\u010dkat. To jméno… Connor. Stejné jméno jako má majitel staro\u017eitnictví. I samo staro\u017eitnictví se tak jmenuje. Nem\u016f\u017ee to znamenat, \u017ee…\n<\/p>\n \n\t„Jimmy, pošli n\u011bkoho, a\u0165 zatkne pana Connora. To on je náš vrah.“ \n\t„Ne jen z toho. Taky t\u0159eba ta smlouva. Ten starej blázen \u0159íkal, \u017ee d\u011bdictví Temného oka se píše na prvorozeného a potvrzuje se smlouvou. A\u017e prvorozenému bude patnáct, p\u0159ejde vlastnictví Temného oka na n\u011bj. James je prvorozený, t\u0159eba\u017ee to Connor donedávna nev\u011bd\u011bl. Jamesovi pat\u0159ilo oko u\u017e dávno, jen to nikdo nev\u011bd\u011bl. Všechno to potom zjistil a\u017e James. Myslím, \u017ee hledal svého otce, aby zachránil jeho matku. Hledal ho v klenotnictví, kde našel starého Connora, který mu \u0159ekl o oku. To si James uv\u011bdomil, \u017ee nepot\u0159ebuje svého otce a cht\u011bl pouze oko, které mu pat\u0159ilo. Oko ale n\u011bkdo ukradl u\u017e dávno p\u0159edtím. A kdy\u017e to James zjistil, vyjel po Connorovi. Chvíli se prali a potom ho Connor zast\u0159elil. Mo\u017ená ne úmysln\u011b, ale zast\u0159elil.“\n<\/p>\n \n\t„Kdo ale ukradl oko?“ \n\tPotom u\u017e to šlo, jako po másle Connor se ke všemu p\u0159iznal, Joe se vrátil dom\u016f a Connor byl donucen zaplatit paní Blackové lé\u010dbu. To je ale u\u017e mimo mou osobu. Starám se sám o sebe a osudy lidí po p\u0159ípadu jsou mi ukradený. Nakonec jsem ješt\u011b dostal od Franka p\u0159idáno, tak\u017ee spokojenost sama. A Jimmy? Myslím, \u017ee si za\u010díná zvykat na mou osobnost.\n<\/p>\n \n\tJakub Šišma, KA<\/span><\/span><\/em><\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" „Bruci. Bruci? Bruci!?“ Vzbudil jsem se. Stále jsem byl na stanici. Hodinky mi ukazovaly za p\u011bt minut jedenáct. Kdy\u017e jsem…<\/p>\n","protected":false},"author":13,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":""},"categories":[47],"tags":[28],"jetpack_sharing_enabled":true,"jetpack_featured_media_url":"","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/466"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/users\/13"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=466"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/466\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=466"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=466"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.gykovy.cz\/sach\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=466"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n\t„Kdo, co, kdy, kde Franku?“ odv\u011btil jsem ospale.<\/span>
\n\t„N\u011bjakej \u010dernoch zast\u0159elenej ve staro\u017eitnictví na rohu dvanáctý a t\u0159ináctý. Zbytek máš ve slo\u017ece, tak si pohni, ne\u017e to dám tlustýmu Hankovi.“ <\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Ano, samoz\u0159ejm\u011b. U\u017e asi 30 let.“<\/span>
\n\t„Jste si jistý, \u017ee opravdu nic nechybí?“<\/span>
\n\t„Ano, ano, jist\u011b policisté to p\u0159epo\u010dítali, je tu všechno, co si pamatuju.“<\/span>
\n\t„Dobrá. Znáte toho mrtvého?“<\/span>
\n\t„Mrtvého? Jakého mrtvého? N\u011bkdo snad um\u0159el? Byl to bratr Ben? Chudák starej, \u0159íkal jsem mu, \u017ee nemá tolik pít.“<\/span>
\n\t„Hele strá\u017eníku? Ví tenhleten \u010dlov\u011bk v\u016fbec, kde bydlí?“<\/span>
\n\t„No… nikdo neví p\u0159esn\u011b, co mu je, ale je úpln\u011b mimo.“<\/span>
\n\t„Ah… dob\u0159e, tady to balíme. Posbírejte d\u016fkazy a doneste všechno na stanici.“<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„V.. v\u016fbec ne. Nevím. Já nemám tušení. Poslední dobou se jen vyptával na svého otce.“<\/span>
\n\t„Kdo je jeho otec? Nikde to není uvedeno.“<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Šéfe, jseš si jistej, \u017ee bude pln\u011b p\u0159i v\u011bdomí, kdy\u017e se ho zeptáš na pár zlatejch hodinek nebo viktoriánskou lampu?“<\/span>
\n\t„V\u011bd\u011bl, \u017ee je všechno v po\u0159ádku, kdy\u017e mu strá\u017eníci spo\u010dítali jeho zbo\u017eí, ale mrtvoly si ani nevšimnul. Ten \u010dlov\u011bk \u017eije tím obchodem, tak\u017ee musí ješt\u011b n\u011bco v\u011bd\u011bt.“<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Pro\u010d za vámi James poslední dobou tak \u010dasto chodil?“<\/span>
\n\t„Cht\u011bl v\u011bd\u011bt n\u011bco o svém otci, matka mu \u0159ekla, \u017ee jestli o n\u011bm n\u011bkdo n\u011bco ví, tak já.“<\/span>
\n\t„A víte?“<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„N\u011bjakej Connor. Víc vá\u017en\u011b nevím. Znám jen tohle jméno, ale vím, \u017ee James toho \u010dlov\u011bka našel a prý, \u017ee ud\u011blali n\u011bjakou smlouvu \u010di co. Nic víc nevím.“<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„Co\u017ee? To jste jako zjistil pouze z toho, \u017ee je to jeho otec?“<\/span>\n<\/p>\n
\n\t„To je úpln\u011b jedno. Není to m\u016fj p\u0159ípad, já \u0159eším vra\u017edu, ale oko ne. To je mi úpln\u011b ukradený.“<\/span>\n<\/p>\n